Český stát za Lucemburků

Situace po smrti Václava III.

index

Jan Lucemburský

Karel IV.

Václav IV.

 

        Po vymření Přemyslovců bylo zvolení českého krále v rukou šlechty. O české země byl tradičně silný zájem. Jednak měly výhodnou polohu v srdci Evropy a jednak byly zdrojem stálých příjmů, které pocházely zejména z horních měst, např. Kutné Hory. Nejsilnějšími kandidáty na český trůn byli rakouský vévoda Rudolf Habsburský, zvaný Kaše, a tyrolský vévoda Jindřich Korutanský. Česká šlechta se nemohla na žádném       z těchto kandidátů dohodnout.

       Panovníkem byl sice již roku 1306 zvolen Jindřich Korutanský, ale část české šlechty přijala za svého panovníka Rudolfa Habsburského, který byl navíc podporován svým svým otcem Albrechtem Habsburským, jenž se o expanzi do Čech pokusil už roku 1304. Oba pánové navíc chtěli své nároky na český trůn podpořit sňatkem s některou                 z příslušnic přemyslovského rodu, jež měla dědická práva na české země. u Jindřicha Korutanského se jednalo o sestru Václava III. a nejstarší dceru Václava II. Annu a              u Rudolfa Habsburského se jednalo o Elišku Rejčku, vdovu po Václavu II. a dědičku Polska.

      Rudolfovi se nakonec podařilo Jindřicha vypudit a usednout na český trůn,avšak nároky na Polsko již nestihl uplatnit. Zemřel velmi záhy, na počátku července ( 4. 7. ) roku 1307, a bezdětný. Po Rudolfově smrti byl na český trůn povolán Jindřich Korutanský. Byl ale velmi slabým panovníkem a nedokázal čelit povstání české šlechtické opozice vedené pány Jindřichem z Rožmberka, Jindřichem z Lipé a Janem   z Vartenberka, kteří umožnili novému římskému králi Jindřichu VII. Lucemburskému získat sňatkem jeho syna Jana s druhou nejstarší žijící dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou ( nar. 1292 )           ve Špýru roku 1310 českou korunu pro Lucemburský rod. České země si ale Jan musel vybojovat na Jindřichu Korutanském, což se mu podařilo ještě téhož roku, kdy dobyl Prahu a Jindřicha vyhnal.